Třeboňská pánev je jedním z nejbohatších nalezišť rašeliny a slatiny u nás. Slatina patří mezi tzv. peloidy, což jsou přírodní látky vzniklé geologickými pochody. Slatina má blahodárné účinky na lidské tělo a jejích vlastností se využívá v lázeňství již celou řadu let. Právě na tomto přírodním zdroji je založena zdejší lázeňská tradice. Slatina vede díky své hustotě teplo až sedmkrát pomaleji než voda. Organismus se pak prohřívá šetrně a intenzivně. Před použitím se ze slatiny odstraní hrubé příměsi, rozdrtí se na malé částečky, přidá se voda a nakonec se ohřeje na teplotu 37 – 39 stupňů Celsia. Připravená hmota se používá pro přípravu slatinné koupele nebo slatinného zábalu, což působí příznivě především při léčbě nemocí pohybového aparátu. Léčebné účinky pobytu v lázních umocňuje kvalita okolního přírodního prostředí Třeboňska.Tradice lázeňství sahá původně až do středověku. Už v 15. století byly ve městě lázně očistné s lazebníkema felčarem v jedné osobě. Se slatinou ovšem tehdy neměly nic společného.
První novější lázně v Třeboni byly zbudovány rybníkářem Václavem Horákem. Neměly sice velký význam, ale byly vzorem pro vznik skutečných prvních třeboňských lázní. Novodobá tradice využívající vlastností přírodního zdroje – slatiny - je spojena především s učitelem, měšťanem i hybatelem společenského života Václavem Huckem. Ten v květnu 1883 otevřel u Zlaté stoky nové lázně. Na myšlenku ho údajně přivedla jeho dcera Berta, kterou inspiroval pobyt v západočeských lázeňských městech. Její jméno nese starší ze dvou třeboňských lázeňských domů dodnes – Bertiny lázně. Po Huckových se stala koncem roku 1909 majitelkou lázní jejich neteř Rosalie Vlčková. V roce 1939 je prodala městu Třeboň. První městské třeboňské lázně byly s velkou slávou otevřeny 30. června 1940. Bylo v nich 46 lůžek, lékařská péče byla poskytována na odborné úrovni. Od roku 1941 sloužila budova lázní jako ubytovna pro evakuované německé děti. Koncem druhé světové války byl v objektu lázní zřízen lazaret pro maďarské vojáky a po osvobození v roce 1945 sloužilo zařízení jako lazaret sovětské armády. Lázeňský provoz byl opětovně zahájen v roce 1946. Správu lázní vykonávaly Čs. státní lázně a zřídla v Praze. K 1.1. 1957 byla vytvořena lázeňská organizace Československé státní lázně Třeboň, kterou vytvořily Čsl. státní lázně Třeboň , Čsl. státní lázně Bechyně a Čsl. státní lázně Vráž u Písku. V roce 1960 obdrželo město Třeboň lázeňský statut.
Významným okamžikem rozvoje byla výstavba lázeňského sanatoria Aurora, které bylo uvedeno do provozu 7.11. 1975.
Bertiny lázně se po roce 1989 vrátily do majetku města. Došlo k rozsáhlé rekonstrukci, rozšíření ubytovací kapacity a léčebného zázemí těchto lázní. Lázeňské sanatorium Aurora po roce 1989 zůstalo státním zařízením s názvem Státní léčebné lázně, s. p. O devět let později přešlo do majetku města pod značkou Lázně Aurora, s. r. o. Podobně jako u lázní Berta, došlo i zde k velkým investičním akcím. Jednou z největších investic bylo vybudování wellness centra a zásadní modernizace bazénu ukončená v roce 2006. Na přelomu roku 2011/12 pak došlo k nejrozsáhlejší rekonstrukci ubytovacích kapacit. Přestaveno bylo celkem 276 pokojů. Lůžková kapacita se zvýšila na 564 lůžek. Pokoje v budově A jsou dnes na úrovni čtyřhvězdičkového hotelu, budova B nabízí tříhvězdičkové ubytování. Novou architektonickou dominantou lázní je monolitické železobetonové požární schodiště s prosklenou šachtou vyhlídkového výtahu, který jede až do výšky 24,85 m. Z vyhlídkového výtahu, stejně jako ze tří nejvyšších teras je nádherný výhled na okolní parky a rybník Svět. Od 1.ledna 2017 jsou lázně na základě fúze jednou společností - Slatinné lázně Treboň s.r.o. - která zahrnuje dva lázeňské domy: Bertiny lázně a Lázně Aurora.
Další podrobnosti najdete na www.laznetrebon.cz.
