Baroko v Bavorsku a v Čechách

Baroko v Bavorsku a v Čechách
recenze výstavy

Baroko bylo mnohdy přijímáno jako umění vnucené bělohorskými vítězi s cílem v zemích Koruny české nahradit protestantismus katolicismem. Přesto se barokní kultura postupně těšila pozornosti historiků. Vrcholem odborného bádání byla v roce 1938 výstava Pražské baroko, kde byl tento fenomén objektivně posouzen, ale po roce 1948 bylo barokní umění opět převážně vykládáno zkresleně. V dobách politického „tání“ sice vzniklo několik odborných monografií, ale k rozmachu nezávislého bádání o baroku došlo až po roce 1989. Přelomu epochy renesance a manýrismu v baroko i následnému vývoji je nyní věnována výstava Baroko v Bavorsku a v Čechách pořádaná ve dnech 9. května – 3. října 2023 v Domě bavorských dějin v Řezně a od 8. prosince 2023 v Historické budově Národního muzea v Praze.   
Výstavní prostory obsahují dvě stě osmnáct originálních exponátů (v Řezně jich bylo sto osmdesát - z nich šestnáct v Praze není vystaveno a naopak lze spatřit čtyřicet devět předmětů vystavených pouze v Praze) zapůjčených z muzeí, galerií, památkových objektů a soukromých sbírek několika evropských zemí. Expozice, která je rozdělena do šesti částí – Prolog: Světla a stíny, Bouřlivé časy, Prostor baroka: Velké staveniště, Barokní divadlo světa, Epilog: Baroko v Bavorsku a v Čechách, Barokní skvosty ze sbírek Národního muzea, má poukázat na odlišné vnímání třicetileté války a baroka v zemích na obou stranách Šumavy, Českého lesa a Smrčin. Je tomu tak?
Témata jsou rozdílného rozsahu - středem výstavy je Prostor baroka: Velké staveniště, ale přesto jsou koncipována vyváženě. Barevnost výstavního mobiliáře je výrazná a zároveň odlišná, vystihuje křivku postupně následujících dějinných událostí a dává vyniknout jednotlivým exponátům. Cesta časem začíná v „zeleném“ Prologu: Světel a stínů věnovanému stavovskému povstání, bitvě na Bílé Hoře (obraz Pietera Snayerse – Německo, Ingolstadt - Bayerisches Armeemuseum), hlavním protagonistům vítězné strany Maxmiliánu I. Bavorskému (busta připsaná Balthasaru Ableithnerovi - Německo, Residenz München) a Ferdinandu II. (obraz neznámého autora - zámek Častolovice, soukromá sbírka) i bezprostřednímu důsledku porážky povstání – popravě sedmadvaceti českých pánů a marné naději na udělení milosti odsouzeným (obraz neznámého autora – zámek Rychnov nad Kněžnou, soukromá sbírka).
Následují „fialové“ Bouřlivé časy o třicetileté válce, rekatolizaci českých zemí a smrti. Vystaveny jsou (platí pro celkovou koncepci expozice) předměty, které se týkaly nejen společenské i vojenské elity – mj. Bernarda Ignáce z Martinic a jeho manželek (lamelový obraz neznámého autora – Vlastivědné muzeum, Slaný) Albrechta z Valdštejna (obraz neznámého autora - Česká republika, Kancelář Senátu), Karla Longuevala Buquoye (obraz neznámého autora - SH Nové Hrady), ale také prostých vojáků i civilního obyvatelstva, včetně dětí a jejich utrpení. Syrově autenticky působí přilby zběhlých marodérů (Německo, Ingolstadt – Bayerisches Armeemuseum), hliněné granáty s rozbuškami (Německo, Ingolstadt – Zentrum Stadtgeschichte) či epitaf sourozenců Františka a Františky Janovských z Janovic (SHZ Jindřichův Hradec), zemřelých v dětském věku.
Rozvoj architektury a ekonomická i duchovní obroda jsou obsahem středu výstavy „červeného“ Prostoru baroka: Velkého staveniště. Mezi exponáty se nalézá unikátní soubor dobových stavebních modelů např. bývalého kolegiátního kostela augustiniánů kanovníků sv. Markéty v Baumburgu (Německo, Diözesanmuseum Freising) či domu s valbovou střechou (Německo, Museen der Stadt Regensburg), doplněný současným interaktivním modelem chrámu sv. Vavřince a bl. Zdislavy v Jablonném v Podještědí. Společenské a ekonomické vazby aristokracie i její mecenášství podporující vznik církevních a světských staveb, utváření krajiny i jednotlivé umělce dokládá mj. Skupinový portrét panských úředníků od Václava Dvořáka (SZ Manětín), socha sv. Jana Nepomuckého od Jana Brokoffa (Muzeum Šumavy, Sušice – Kašperské Hory), poprvé vystavená Braunova Kalvárie (Národní muzeum, Praha), unikátní „Dientzenhoferovský skicář“ (Německo, Bayerisches Nationalmuseum München), popř. obraz David a Abigail od Giovanniho Battisty Tiepola (Německo, Stadtarchiv Fürth). Prostřednictvím portrétu Bohuslava Balbína od Jana Jiřího Heinsche (Národní muzeum, Praha) je obdobně zdůrazněna úloha vzdělaných a vlastenecky smýšlejících příslušníků duchovenstva. Tato část výstavy obsahuje i předměty (Židovské muzeum, Praha a Německo – Jüdisches Museum Augsburg) týkající se židovské minority v obou zemích.  
Slavnostem, společenským událostem a závěru významné epochy jsou věnovány „žluté“ Barokní divadlo světa i Epilog: Baroko v Bavorsku a v Čechách. Podstatné jsou exponáty, které souvisejí s korunovací Karla VI. na českého krále v roce 1723 (busty císaře a císařovny Alžběty Kristýny od Matthäuse Donnera – SZ Vizovice) a největší slavností barokních Čech – inscenací opery Constanza e Fortezza (novodobý model divadelní scény – Rakousko, Theatermuseum Wien, soubor dobových vyobrazení interiéru divadla a dekorací – Národní muzeum, Praha), společně s dalšími mobiliemi pozvolna „odcházejícího“ baroka, neboť v čase nástupu císařovny Marie Terezie na trůn došlo k opětovnému konfliktu mezi Čechami a Bavorskem. Obrazy obou osobností, kurfiřta Karla Albrechta (neznámý autor - Německo, Fürst Thurn und Taxis Kunstsammlungen Regensburg) a Marie Terezie v čele uherských oddílů jako osvoboditelky Prahy (Johann Tobias Sonntag - Muzeum hl. města Prahy) potvrzují pohyb kyvadla velkých dějin na opačnou stranu – tentokrát Čechy zvítězily a cesta k jiným časům byla nastoupena …
Jedním z důsledků osvícenství byla i podpora vznikajících muzeí a proto „Černé“ Barokní skvosty ze sbírek Národního muzea doplňují Baroko v Bavorsku a v Čechách. Autorský tým výstavy objektivně dokazuje, že baroko nebylo dobou „temna“, protože přesně definuje konání lidí při utváření krajinné podstaty barokní kultury a tím dává jasnou odpověď na otázku ohledně odlišného vnímání třicetileté války i následného dějinného vývoje v zemích na obou stranách Šumavy, Českého lesa a Smrčin.
Baroko v Bavorsku a v Čechách - Dům bavorských dějin v Řezně ve dnech 9. května – 3. října 2023, Historická budova Národního muzea v Praze ve dnech 8. prosince 2023 – 8. května 2024. Autoři výstavy: prof. PhDr. Vít Vlnas, Dr. phil. Peter Wolf, Mgr. Jana Kunešová, kurátoři výstavy: Mgr. Jana Kunešová, Michaela Voldřichová, Zuzana Krouchalová.
Autor textu: Stanislav Vaněk     

Zpět na celé vydání

Aktuální informace

Důležité novinky z radnice

Burza škol v Třeboni

Jihočeská hospodářská komora pořádá ve spolupráci s Městem Třeboň další ročník již tradiční Burzy škol. Střední školy, odborná učiliště i firmy se budoucím studentům představí v devíti jihočeských městech. V Třeboni se Burza škol uskuteční ve čtvrtek 17. října od 8:00 do 15:00 v sále Kongresového a kulturního centra Roháč. 

Burza škol je určena především žákům 7. až 9. tříd základních škol, učitelům, výchovným poradcům a rodičům.  Její návštěvníci zde získají potřebné informace od téměř 30 středních škol z regionu. A to v jeden den, na jednom místě. Nebudou chybět ani významní zaměstnavatelé, se kterými lze navázat spolupráci už při studiu

Vstup pro veřejnost je zdarma. 

Více informací na www.burzyskol.cz


Více informací

Výběrové řízení - referent(ka) sociálních věcí - sociální péče

Město Třeboň vyhlašuje výběrové řízení na pozici referenta/referentky sociálních věcí - sociální péče. Podrobné informace zde Více informací